Státní okresní archiv Příbram spravuje fondy vzešlé z činnosti institucí a osobností, které působily nebo ještě působí v příbramském regionu (celkem 2 295 fondů, 3 835 bm archiválií).

K nejvýznamnějším a poměrně dobře dochovaným fondům bezesporu patří archivy města Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Březnice (pamětní kniha z let 1454-1630 byla prohlášena za archivní kulturní památku), Dobříš, Nový Knín a Sedlčany.

Do skupiny fondů samosprávných institucí patří rovněž výborně dochované fondy okresních zastupitelstev (Příbram, Sedlčany a Březnice). K nejobsáhlejším fondům se řadí fondy okresních úřadů Příbram a Sedlčany, na ně navazující okresní národní výbory a nejnovější fond Okresní úřad Příbram po roce 1990.

Z justičních fondů nelze opominout rozsáhlé fondy Okresního soudu Příbram, Březnice, Sedlčany a Dobříš a fondy bývalých prokuratur (dnešní okresní státní zastupitelství).

Dále jsou zde zastoupeny ve velké míře fondy vzniklé z činnosti základních a středních škol. Vysoká škola báňská, která v Příbrami působila až do roku 1946, má však své fondy uloženy v Zemském archivu v Opavě. V Příbrami zůstal pouze fond Spolku posluchačů báňské akademie Carbonia. Následuje celá řada fondů cechů, společenstev, různých spolků a církevních institucí, o které archiv pečuje.

Jsou zde také uloženy osobní fondy významných regionálních osobností - např. Josefa Theurera, rektora Vysoké školy báňské v Příbrami a přítele T.G. Masaryka, Ladislava Malého, kustoda příbramského muzea, a Antonína Vepřeka, učitele, hudebníka a sbormistra.

Do stručného přehledu náleží i několik sbírek, z nichž nejvýznamnější je sbírka fotografií příbramského okresu a sbírka soudobé dokumentace.

Nedílnou součást fondů uložených v archivu tvoří kroniky obecní, školní, farní a spolkové (jejich počet v současnosti činí 1 676).

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.