Okres Praha-východ

Státní okresní archiv Praha-východ k 31. 12. 2018 spravoval 1663 archivních fondů a sbírek o rozsahu 3545 běžných metrů. Zpracováno podle norem je asi 437 bm. Nejvíce dokumentů pochází z 20. století, méně z 19. století, starší písemnosti jsou vzácné. Deset největších fondů obsahuje 44 % ze všech archiválií. Početně převažují fondy menší, až drobné.

 Státní správu zastupují fondy okresních úřadů Brandýs n. L., Říčany a Praha-venkov-sever, okresních národních výborů z let 1945–1960, ONV Praha-východ (1960–1990) a Okresního úřadu Praha-východ (1990–2002). Velmi využívané jsou operáty ze sčítání obyvatel z roku 1921 (okresy Brandýs n. L. a Říčany), další badatelé ocení nedávno převzaté knihy četnických stanic a okresních velitelství.

  Samosprávu reprezentují fondy okresních zastupitelstev Brandýs n. L. a Říčany. Archivy obcí a měst a fondy místních národních výborů jsou nejpočetnějším typem fondů. Největší z nich – Archiv města Brandýs nad Labem – má zachované pamětní knihy a radní manuály od doby předbělohorské. Archiv města Čelákovice obsahuje městské knihy, z nichž nejstarší (již od r. 1366) je tzv. archivní kulturní památkou. Archiv města Říčany s nejstarší listinou z r. 1575 je cenný soudními manuály (1605–1757). Archiv města Úvaly obsahuje nejstarší listinu (1489) uloženou v  archivu.

  Z justiční správy pocházejí fondy okresních soudů od roku 1850 (Brandýs n. L., Říčany, Praha-východ), o něco menší fondy okresních prokuratur z let 1949–1990 a veřejných notářů. Cenné údaje obsahují např. protokoly komise při zakládání pozemkových knih s příslušnými knihovními výtahy nebo tabely o tzv. vyvázání z gruntu. Pro rodopis bývají důležité dědické a poručenské spisy.

  V písemnostech rozsáhlých fondů finanční správy (Berní správa Brandýs n. L. a Říčany, do roku 1948) se zachovaly vedle majetkových přiznání (zejména tzv. přihlášky majetku 1945/46) i udělené daňové úlevy při stavbách řady dodnes obývaných domů, často doprovázené stavební dokumentací, i jinde nedochovanou. Jako výkonné finanční úřady působily podřízené berní úřady. Důchodkový kontrolní úřad Říčany vykonával dozor nad plněním zákonů a předpisů o nepřímých daních, nad státními finančními monopoly, nad kolky a poplatky aj. Pro období po roce 1990 teprve budou přístupné dokumenty finančních úřadů.

  Hojně využíváno je přes 40 fondů řemeslnických cechů z Brandýsa n. L., Čelákovic, Mnichovic, Říčan, Ondřejova a Škvorce. Cechy ve městech a městečkách mají nejvíce archiválií z 18. a 19. století, nejstarší jsou fondy cechů nákladníků vaření piva (od roku 1561) a řezníků v Brandýse n. L. Na cechy, zrušené v roce 1859, navazují živnostenská společenstva a obchodní grémia. Vedle privilegií a cechovních pořádků (artikule, statuta) se vyskytují především úřední knihy, jako např. knihy mistrů (manuály, mistrovská registra), tovaryšů a učedníků, dále knihy účetní. V aktovém materiálu se zachovaly osobní doklady.

  Z výrobních podniků lze zmínit fond Kovodělné akciové závody Stabenow Čelákovice, dále výrobní družstva (Disk Říčany, Snaha Mnichovice) a okresní podniky průmyslové i služeb z doby socialismu (Monitex Říčany, Unipos Úvaly, Okresní Kovopodnik se sídlem v Brandýse n. L., Uhelné sklady Praha-východ). Zemědělská výroba je zastoupena především fondy několika jednotných zemědělských družstev. Obchod je doložen fondy dělnických konzumních spolků a spotřebních družstev (Jednota). Stavebnictví dokumentují fondy stavebních bytových družstev a okresní stavební podnik, kromě nich však množství stavební dokumentace obsahují i jinde uvedené typy fondů jako např. ONV. Vodohospodářství zastupují malé fondy vodních družstev. Činnost finančních ústavů dokládají čerstvě doplňované fondy záložen a kampeliček.

  O zdravotnictví vypovídají nevelké fondy červeného kříže, nemocenských pojišťoven, Okresního chorobince v Říčanech. Sociální péči dokumentují fondy okresní péče o mládež Brandýs n. L. a Říčany, jakož i lokálních charitativních organizací.

  Archiv pečuje o přibližně 200 fondů škol a školství. Nejstarším je fond měšťanské školy v Brandýse n. L. (od roku 1790), vzácné jsou dokumenty Piaristické koleje v Brandýse n. L. Vedle škol farních, obecných, měšťanských a základních jsou zastoupeny též fondy škol středních, např. brandýského gymnázia a zemědělské školy, čelákovické průmyslovky, říčanského gymnázia a dalších učňovských, pokračovacích a lidových hospodářských škol. Nejčastějšími dokumenty v nich jsou výkazy docházky a prospěchu. Ve fondech místních a újezdních školních rad (sekularizované orgány školského dozoru a správy pro financování škol, správu a údržbu budov i pomůcky) se nacházejí cenné školní matriky. Mezi dokumenty okresních školních rad (výborů) bývají též osobní spisy učitelů.

Dalším typem jsou osobní nebo rodinné fondy (12 fondů), např. pozůstalost brandýského profesora Františka Cejnara. Ovšem torzovité dokumenty k významným osobnostem lze nalézt napříč fondy, např. k malíři Ladovi (rodiště Hrusice), podnikatelům Kolbenovi (rodiště Strančice), Melicharovi (Brandýs), Volmanovi (Čelákovice) atd.

Pramennou základnu archivu doplňují sbírky vzniklé činností několika generací archivářů: sbírky pečetidel a razítek, map a plánů, fotografií, plakátů, soukromých dokladů, vyhlášek apod.

Součástí archivu a jeho služeb je též knihovna s přibližně 12 tisíci svazky, především literatury historicko-vlastivědné, statistické, právní atd. Postupně přibývají záznamy knih v elektronickém katalogu Clavius. Knihovna poskytuje základní knihovnické služby, má sloužit jednak jako doplňkový zdroj informací pro badatele, jednak jako podklad pro odbornou práci archivářů. Studium v knihovně je pouze prezenční.

Okres Praha-západ

Ve Státním okresním archivu Praha-západ bylo na konci ledna 2012 uloženo 1283 archivních fondů a sbírek s celkovým rozsahem 2974 běžných metrů. Uloženy jsou zde především archiválie z činnosti institucí a osob působících na území dnešního okresu Praha-západ. Kromě toho archiv pečuje rovněž o písemnosti vzniklé v obcích, které se původně nacházely na území okresu, mezi lety 1960–1974 se ale staly součástí hlavního města Prahy (Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Ruzyně, Řepy, Zličín, Sobín, Třebonice, Stodůlky, Řeporyje, Holyně, Zadní Kopanina, Slivenec, Velká Chuchle, Lochkov, Radotín, Lipence, Zbraslav, Lahovice, Velká Chuchle, Modřany, Komořany, Točná, Cholupice, Písnice, Libuš, Kunratice, Lhotka, Chodov, Háje, Šeberov, Újezd u Průhonic).

Převážná většina písemností uložených v archivu pochází z období po polovině 19. století, do staršího období zasahují nejčastěji některé z fondů městské a obecní samosprávy, cechovních organizací, církevních institucí (římskokatolických far), případně též některých škol. Nejpočetněji jsou mezi archivními soubory zastoupeny písemnosti politické správy a územní samosprávy. Ve starším období (do roku 1945) reprezentují politickou správu především archivní fondy Okresní úřad Smíchov (1855–1927), Okresní úřad Jílové u Prahy (1850–1942), Okresní úřad Praha-venkov (1927–1942) a Okresní úřad Praha-venkov-jih (1942–1945). Jde o nejdůležitější zdroje informací o politickém, hospodářském, sociálním a kulturním dění v každém z okresů. Nově byly archivem převzaty písemnosti četnických stanic a okresních četnických velitelství z území okresu Praha-západ. Sestávají především ze staničních služebních knih, památníků a registraturních pomůcek. V archivním souboru Policie České republiky, okresní ředitelství Praha-západ (1941–1994) jsou uloženy policejní přihlášky a odhlášky k pobytu, přihlášky cizinců a bezdomovců pro obce okresu Praha-západ především ze čtyřicátých let 20. století. Využíván je archivní fond Sčítání obyvatelstva z roku 1921.

Do oblasti školské správy náleží archivní soubory Okresní školní výbor Jílové u Prahy (1876–1955) a Okresní školní výbor Praha-venkov (1885–1951). Posledně zmíněný fond zahrnuje písemnosti více původců – Okresní školní rady Smíchov, Okresního školního výboru Smíchov, Okresního školního výboru Praha-venkov, Okresního školního výboru Praha-venkov-jih a také školského odboru Okresního národního výboru Praha-jih. Ve fondech lze nalézt např. písemnosti ke zřizování a provozu škol, školním stavbám, školnímu vyučování a hospodaření, inspekční zprávy o stavu škol, statistické výkazy nebo personální agendu učitelů.

Horní správu reprezentuje drobný archivní fond Horní úřad Jílové (1506–1870), v němž je k nalezení i nejstarší písemnost uložená v SOkA Praha-západ – zlomek register o těžbě zlata v Jílovém u Prahy z let 1506–1507.

Oblast finanční správy zastupují archivní fondy Berní správa Bubeneč (1920–1948), Berní správa Smíchov (1919–1948), Berní správa Vršovice (1890–1951), Berní správa Kladno (1946–1948), Berní úřad Zbraslav (1944–1949), Okresní finanční správa Praha-západ (1929–1994) a Finanční úřad Praha-západ (1983–1999). Archivní soubory berních správ obsahují písemnosti z oboru přímých daní a daně důchodové. Za povšimnutí zde stojí hlavně spisy týkající se osvobození od domovní daně, které obsahují velké množství stavebních plánů.

Písemnosti pozemkového katastru jsou dochovány ve fondech Katastrální měřický úřad Zbraslav (1910–1948) a ve fondu Geodézie, národní podnik Praha, středisko Praha-západ (1884–1951).

Z činnosti okresních samospráv vznikly archivní soubory Okresní zastupitelstvo Zbraslav (1865–1927), Okresní zastupitelstvo Jílové u Prahy (1865–1927) a Okresní zastupitelstvo Smíchov (1865–1927). I tyto soubory patří k nejdůležitějším zdrojům informací o hospodářských, sociálních a kulturních dějinách okresu, byť nejsou ve zmíněných fondech dochovány zcela rovnoměrně.

K nejdůležitějším archivním fondům uloženým v každém okresním archivu náleží archivy obecních a městských samospráv (do roku 1945). V SOkA Praha-západ jsou uloženy písemnosti těch měst
a obcí, které se ke dni 11. 11. 2000 nacházely na území okresu Praha-západ, a dále též písemnosti většiny obcí, které původně přináležely k území okresu a mezi lety 1960–1974 se staly součástí hlavního města Prahy. Největším a časově nejstarším archivním souborem této skupiny je Archiv města Jílové u Prahy, datovaný lety 1350–1945. Jeho součástí je mimo jiné i stříbrné městské pečetidlo pocházející z období kolem roku 1350, nejstarší předmět uložený v archivu. Písemnosti dokumentující nejstarší dějiny města se bohužel nedochovaly, neboť byly v minulosti zničeny. Nejstarší částí fondu je tak dnes řada městských knih počínající první polovinou 17. století. Spisy jsou až na nečetné výjimky dochovány teprve pro tzv. magistrátní období, tedy od konce 18. století. V písemnostech vzešlých z činnosti obecních samospráv jsou v různé míře dochování zastoupena všechna odvětví obecní správy.

K obecní samosprávě má blízko tzv. samospráva zájmová, zastoupená v okresním měřítku především písemnostmi cechů a živnostenských společenstev. Jde o skupinu 49 archivních souborů vesměs jen malého rozsahu. Nejstarší vrstvu představují archivní fondy cechovních organizací jako Cech novoševců Jílové u Prahy (1629–1861), Spojený cech kovářů, kolářů, zámečníků, bednářů, truhlářů Jílové u Prahy (1683–1861) nebo Cech krejčovský Zbraslav (1698–1860). Z mladšího období jsou dochovány ještě cechovní památky z Davle, Řevnic a Mníšku pod Brdy. Nalezneme v nich obvykle cechovní pořádky (artikule), knihy příjmů a vydání (počtů), manuály, evidence mistrů a učňů apod. Náhradou cechů byla mladší živnostenská společenstva a obchodní grémia. Jde např. o fondy Společenstvo různých živností Zbraslav (1884–1942), Společenstvo obchodníků Jílové u Prahy (1888–1942) nebo Společenstvo venkovských řezníků a uzenářů pro okres Praha-venkov (1920–1949). Dochované písemnosti společenstev se nejčastěji dotýkají záležitostí učňů, tovaryšů a pomocníků (dělníků), evidence členstva, schůzí orgánů společenstva, případně jeho příjmů a vydání.

Velmi rozsáhlou skupinu tvoří organizace a spolky před rokem 1948. Patří sem tělovýchovné organizace (hlavně Sokol, dělnické tělocvičné jednoty), hasičské spolky, podpůrné, sociální, vzdělávací a dobročinné spolky (spolky občanské jednoty, dělnické besedy, krejcarové spolky, haléřové spolky, spolky vzájemně se podporující jednoty, pohřební spolky atd.), spolky hospodářské (řemeslnické jednoty, zemědělské, honební, včelařské aj.), spolky kulturní a osvětové (místní osvětové rady, čtenářské besedy, ochotnické, pěvecké, okrašlovací spolky), nečetné jsou spolky učitelské, vojenské, náboženské, spořitelní nebo profesní. Jejich zachovalost a výpovědní hodnota se samozřejmě velmi různí, často v nich lze nalézt zápisy ze schůzí či porad orgánů spolku, evidenci členstva, účetní knihy, někdy pamětní knihy a případně další písemnosti k vlastní činnosti.

V roce 1945 byl v osvobozeném Československu konstituován nový typ místních orgánů státní správy v podobě národních výborů sjednocujících státní správu a samosprávu v jediném celku. Na okresní úrovni jde o fondy Okresní národní výbor Jílové (1945–1960), Okresní národní výbor Praha-jih (1945–1960), a především pak Okresní národní výbor Praha-západ (1945–1993), který je nejrozsáhlejším archivním souborem uloženým v našem archivu. V archivu jsou dále uloženy archivní soubory místních národních výborů pro obce okresu Praha-západ a těch obcí, které se ve druhé polovině 20. století staly součástí Prahy. Jde samozřejmě o archivní celky zásadní důležitosti, které přinášejí informace ze všech oblastí státní správy, kterou příslušné národní výbory vykonávaly.

Zařízení okresních národních výborů reprezentují např. Okresní průmyslový podnik Praha-západ se sídlem v Řeporyjích (1951–1992), Okresní stavební podnik Praha-jih (1950–1960), Průmyslový kombinát okresu Praha-východ (1948–1957), Restaurace a jídelny Praha-západ se sídlem v Radotíně (1969–1993), Okresní bytový podnik Praha-západ se sídlem v Roztokách u Prahy (1961–1993) nebo Bytový podnik okresu Praha-jih (1947–1958). Evidovány jsou také drobné provozovny místních národních výborů, komunální služby a městské podniky.

Společenské organizace po roce 1948 jsou zastoupeny např. okresními a městskými kulturními středisky, místními organizacemi Československého červeného kříže, Českého svazu žen, Československého svazu mládeže, Socialistického svazu mládeže apod. Připomeňme alespoň některé archivní soubory okresní úrovně: Okresní výbor Českého červeného kříže Praha-východ (1950–1958), Okresní výbor Socialistického svazu mládeže Praha-západ (1974–1989), Okresní výbor Svazu československo-sovětského přátelství Praha-západ (1954–1989), Okresní výbor Svazu československých žen Praha-západ (1951–1984), atd. Obsahují obvykle zápisy ze schůzí okresních orgánů, písemnosti týkající se agendy základních organizací, plánování a hospodaření, statistiku, evidenci členstva, revizní zprávy apod.

Politický život po roce 1945 reprezentují významné fondy jako Okresní výbor Národní fronty Praha-západ (1945–1989), Okresní výbor Národní fronty Praha-jih (1945–1959), Okresní výbor Národní fronty Praha-východ (1954–1959), akční výbory Národní fronty, Okresní výbor Komunistické strany Československa Praha-západ (1945–1989), Okresní výbor Komunistické strany Československa Praha-jih (1945–1960), Okresní výbor Komunistické strany Československa Praha-východ (1945–1960), drobné fondy místních poboček Československé strany národně socialistické nebo fondy Revolučního odborového hnutí.

Z činnosti sociálních a zdravotnických zařízení vznikly fondy jako Okresní péče o mládež Roztoky u Prahy (1929–1952), Okresní péče o mládež Zbraslav (1909–1949), Okresní péče o mládež Jílové u Prahy (1908–1948), po roce 1945 zmiňme alespoň Okresní ústav národního zdraví Praha-západ (1952–1993) nebo Okresní ústav sociálních služeb Praha-západ (1971–1992).

Justiční správu reprezentují archivní fondy Okresní soud Jílové u Prahy (1850–1969), Okresní soud Zbraslav (1850–1969), Okresní soud Praha-západ (1915–2009), po roce 1949 pak i některé místní lidové soudy. Z činnosti orgánů veřejné žaloby vznikly fondy Okresní prokuratura Jílové u Prahy (1956–1960), Okresní prokuratura Zbraslav (1949–1960) a Okresní prokuratura Praha-západ (1957–1991). Několika málo soubory je zastoupeno i veřejné a soukromé notářství.

Okresní správu po roce 1990 zastupuje archivní fond Okresní úřad Praha-západ (1991-2002), místní samosprávu postupně tvořené fondy městských a obecních úřadů.

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.