Soupis kronik okresu Mladá Boleslav:

V současné době (k 1. 6. 2024) je v archivu uloženo 2 326 fondů a sbírek o celkové velikosti 3 917,24 bm. Z toho je různým způsobem zpřístupněno podle zásad 520,22 bm (13,28 %). Zpracováno je 1 268,20 bm (32,37 %), nezpracováno 2 649,04 bm (67,63 %).  

Nejrozsáhlejší celky, které zobrazují prakticky všechny stránky života společnosti tvoří fondy politické správy do roku 1945. Ve 13 fondech je uloženo na 550 bm archiválií. Dominantní postavení v této skupině zaujímá Okresní úřad Mladá Boleslav s více než 350 bm a Okresní úřad Mnichovo Hradiště s 80 bm.

Celkem nepatrně (vzhledem k rozsáhlosti agendy a délce trvání institucí) je zastoupena finanční správa, kde je v 9 fondech uloženo na 160 bm z velké části dosud nezpracovaných archiválií.

Okresní a obecní samospráva do roku 1945 je zastoupena téměř 200 fondy o rozsahu 630 bm, dochovalost materiálů je však velmi rozdílná a v řadě obcí dokonce torzovitá a mnohdy neumožňuje získat o dějinách obce ucelený přehled. Na tento typ fondů navazují fondy okresních a místních národních výborů, jejichž dochovalost je obdobná jako u jejich předchůdců do roku 1945. Fondy ONV Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště, které jsou již nyní z většiny převzaty, představují 180 bm a 190 MěNV a MNV 360 bm. Samosprávné instituce po roce 1990 jsou s předáváním archiválií teprve v počátcích a rozsah jejich fondů je zanedbatelný, stejně tak fondy samosprávných ústavů, cechů a živnostenských společenstev, stavovských organizací a zařízení národních výborů představují pouze necelých 30 bm, ač se jedná o téměř 200 fondů.

330 bm archiválií justiční správy představuje rovněž pouze menší část fondů okresních soudů, okresních prokuratur, veřejných notářů a státního notářství, které byly dosud do archivu v důsledku jeho dřívějších nedostatečných prostorových možností předány.Tento nedostatek je odstraňován postupně až v současné době. Velmi zajímavý materiál v této oblasti představují písemnosti ve fondu Kriminální soud Mladá Boleslav,který zobrazuje problematiku zločinnosti od 17. do poloviny 19. století.

Školství je od mateřských škol přes obecné a základní školy až po střední všeobecné a odborné školy a školní rady zastoupeno více než 300 fondy o 250 bm, i zde však řada fondů je mezerovitých.

Archivu věnovalo důvěru rovněž na 60 pozůstalých po významných osobnostech kulturního a společenského života Mladoboleslavska, kteří mu svěřili do opatrování na 30 bm materiálů do osobních fondů. Někdy se jedná o pouhá torza, v některých případech ale i o rozsáhlejší celky písemností po takových osobnostech, jako byli v Benátkách nad Jizerou manželé Soukalovi,, Ludvík Šnajdr, Jiří Antoš a Ing. Karel Novák, v Dobrovici Ing. Karel Knor, v Katusicích rodina Krouských a v Mladé Boleslavi František Bareš, Antonín Hobl, Karel Janský, Karel Mattuš, Václav František Rudolf a Ferdinand Strejček. V archivu je rovněž uložena část výpisků J.V. Šimáka, které se týkají Mnichovohradišťska.

Velkého rozmachu v posledních letech zaznamenává podniková a výrobní sféra, z jejíž oblasti dříve bylo v archivu pouze na dvě desítky fondů. Především s likvidací různých podniků nyní do archivu přicházejí jejich materiály, které budou čekat na archivní zpracování. Větší přírůstky zaznamenala rovněž oblast zdravotnictví a sociálních služeb, kde do archivu začaly být přejímány písemnosti bývalého OÚNZ Mladá Boleslav a domovů důchodců a dalších sociálních ústavů. Obdobná je situace i u družstevních organizací, především JZD, jejichž písemnosti uložené v našem archivu narostly po roce 1990 pětkrát.

Naopak stále minimálně jsou zastoupeny fondy politických a odborových organizací. V 80 převzatých fondech je uloženo na 25 bm, z toho největší celky tvoří fondy okresních výborů a organizací, desítky místních organizací jsou však zastoupeny pouze jednotlivinami.

Zvláštní skupinu fondů, jejíž rozsah z větší části spočívá na dobré vůli původce, představují fondy spolků a konec konců, i společenských organizací. I v této skupině se řádově pohybujeme mezi pár centimetry až několika metry archiválií. Bohužel druhý případ je pouze výjimečný a masově převažuje varianta první. Proto 380 fondů představuje pouze necelých 70 bm archiválií, ačkoli se mnohdy jedná o spolky s více než 100 letou tradicí. Nejčetněji jsou samozřejmě zastoupeny spolky kulturní (89), hasičské (83) a tělovýchovné (58). Ve společenských organizacích jsou nejvíce zastoupeny jednotlivé okresní výbory, minimálně naopak místní organizace a ve více než dvacítce fondů je uloženo na 13 bm.

Kulturní ústavy a zařízení reprezentují především fondy osvětových besed rovněž s minimem dochovaných písemností, ve více než 50 fondech je uloženo na 6 bm archiválií. Církevní instituce - farní a děkanské úřady, kláštery, židovské náboženské obce jsou zastoupeny 45 fondy o téměř 80 bm. Aćkoli jsou zpřístupněny většinou pouze předávacími seznamy, jsou vděčným doplňkovým materiálem pro studium rodopisu a kulturních dějin.

Z vlastní sběratelské činnosti archivu i jednotlivců vzniklo 21 sbírek, které představují více než 180 bm materiálu. Nejvýznamnější z nich beze sporu je Sbírka novin a časopisů, která uchovává regionální a částečně i celostátní periodika od druhé poloviny 19. století, Sbírka obrazové dokumentace s několika tisíci jednotlivinami pozitivů i negativů zachycujících jak stavební vývoj v regionu tak i veřejný život rovněž od druhé poloviny 19. století. Zajímavé jsou také sbírky map a plánů , soudobé dokumentace, sbírky plakátů, typářů a hudebnin.

Z předchozího orientačního a neúplného výčtu nejvýznamnějších skupin fondů uložených v našem archivu je zřejmé, že návštěvník má celou řadu možností studia nejširší palety témat politických, kulturních, společenských, obecných i regionálních dějin i dějin jednotlivých oborů lidské činnosti.

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.