Začátky zájmu o místní archivy na Mělnicku spadají prvními stopami již do třicátých let a zejména pak do 80. let 19. století. Tedy do dob vrcholení a prvního doznívání národního obrození. Tehdy byly na Mělníce poprvé roztříděny a sepsány starobylé listiny, privilegia a městské knihy (1888). Vývoj prvního městského archivnictví v krajině nebyl však potom a po dlouhou řadu desítiletí plynulý. Důvodem byla okolnost, že na archiválie se tehdy nahlíželo jako na individuální starožitné památky (mnohé z nich se dostaly i do muzeí či do soukromých rukou), a o písemnosti mladší roku 1848 nebyl zde – až do 50. let 20. století – zájem. Ještě mezi oběma světovými válkami byl tento vývoj závislý na nestejném přístupu a finančních (příp. i prostorových) možnostech měst a městeček a na kvalitách a zájmech prvních dobrovolných archivářů – amatérů. Vedoucí postavení tehdy nabyl Městský archiv v Mělníku (v přízemí radnice), jehož bohatství a kulturní činnost si získaly pozornost natolik, že se dostaly zmínkou i do Ottova naučného slovníku.

Po 2. světové válce se i na Mělnicku začaly vytvářet první archivy podnikové, zatímco archiválie starších velkostatků a zčásti též finanční správy se staly předmětem zájmu krajských archivů, příp. též speciálních archivů v ČSR (finanční ústavy aj.). V okrese byly Městské archivy v Mělníku, Mšeně, Neratovicích, Kostelci nad Labem a posléze i v Kralupech nad Vltavou, jejichž regionální význam byl nejprve zastřešen formálním zřízením Okresní archivní služby (1951), bez personálního vybavení apod.

Od vládního nařízení o archivnictví (1954) se však archiválie státní správy a samosprávy v okrese (včetně jejich právních předchůdců i zařízení) staly předmětem zájmu nově vznikajících okresních archivů. První zde byl Okresní archiv v Kralupech (1954), umístěný v budově ONV (později nemocnice). Měl jednu pobočku - Městský archiv Velvary. Získal si tak určitý vývojový náskok před Okresním archivem v Mělníku. Ten totiž prvních 10 let své existence neměl ani vlastní místnosti, neboť archiv byl zde ztotožňován se spisovnou ONV v suterénu budovy. Umělé osvětlení, prach a špína ze sousedící kotelny a zejména prostorová stísněnost! Uličky mezi přecpanými regály byly zprvu zataraseny zabaveným zbožím, ojetými pneumatikami a neplatnými ceníky (1957). Okresní archiv sice získal malou sousedící místnůstku do té doby skladu tiskopisů. Avšak ještě do konce 50. let musel si vypůjčit malý zavlhlý depozitář v blízké Husově ul. (později veřejný záchodek) a pak ještě sušší a větší místnost na faře v Chlumíně. V obou případech však bez archivních regálů, protože současně probíhala (posléze celkem 7 let trvající) jednání o změny k lepšímu.

Při nové územně správní organizaci (1960) Okresní archiv na Mělníce získal malý, ale starobylý Městský archiv v Kostelci a zejména Okresní archiv v Kralupech. Ten se roku 1961 (v souvislosti se změnou budovy na nemocnici) vystěhoval jednak do bývalé školy v centru města, jednak do bývalé školy v Kralupech-Minicích – a část svých fondů delimitoval Okresnímu archivu v Kladně, včetně Městského archivu ve Velvarech.

Teprve až roku 1964 získal Okresní archiv Mělník vlastní budovu a centrálu v bývalé věznici Okresního soudu (bezplatný nájem). To mu umožnilo nejen vystěhovat se ze sklepa ONV, ale i zrušit a sestěhovat depozitář v Chlumíně a malé městské archivy v Neratovicích a v Kostelci nad Labem. Takřka tři následující desetiletí byl pak v okrese rozmístěn takto: Mělník – centrála u soudu, městský archiv v radnici, Kralupy nad Vltavou – 2 místa, jak výše uvedeno, a Mšeno.

Archiválií však stále přibývalo. V 70. letech byla tudíž bývalá škola v Kralupech-Minicích postupně upravena a rozšířena také ukládací plocha o celé přízemí budovy. Roku 1989 se pracoviště ze školy v centru města přestěhovalo do blízkého objektu bývalého MěNV – avšak bez výraznějšího rozšíření depozitáře. To se však stalo na přelomu 80. a 90. let aktuální, protože minická budova se začala znovu rozestupovat a vlhké podlahy v přízemí hmotností zaplněných regálů propadat.

Podstatné a zásadní změny v prostorovém vývoji Státního okresního archivu v Mělníku přinesla až 90. léta. Roku 1992 získal archiv nový a prostorný depozitář v Kralupech nad Vltavou v Přemyslově ulici. To umožnilo zastavit ukládání přírůstků do Minic a z celého okresu svážet fondy zrušených národních výborů a organizací – včetně likvidátů, jimž doposud neprošly skartační lhůty. Tak vznikla v Kralupech polovina ze šesti depozitářů a pracovišť archivu v okrese.

Začátkem roku 1994 se ukázalo, že s nutností přestěhovat mělnickou centrálu lze spojit i sloučení všech poboček a pracovišť na jedno místo do Mělníka – a ještě při tom získat minimální prostorovou zálohu na povinné přírůstky v nových regálech asi na 10 let. I když tyto výpočty nebyly zcela přesné a předpokládaly intenzivní zpřístupňovací práce archivu – přece celkový výsledek stavebních úprav a moderní vybavenosti objektu a pracovních podmínek ukázal (1995), že tu došlo ke kvalitativnímu skoku v dosavadním vývoji archivu! Prostorové problémy pak byly vyřešeny v roce 2001 přístavbou nového dvoupodlažního depotu k dosavadnímu objektu.

Rozsáhlé změny si vynutila reorganizace veřejné správy v roce 2002. Státní okresní archiv Mělník, dosud spravovaný Okresním úřadem v Mělníku, se spolu s dalšími jedenácti okresními archivy Středočeského kraje stal vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Praze.

Ředitelé Státního okresního archivu Mělník:

• 1957–1995 Jiří Rác, prom. hist.
• 1995–2006 PhDr. Jana Kořínková
• 2007– dosud Mgr. Dalibor Státník, Ph.D.