Archivní fondy a sbírky

Státní okresní archiv Mělník v současnosti spravuje celkem 1526 archivních fondů a sbírek, které - seřazeny vedle sebe - by tvořily řadu dlouhou 4 251 běžných metrů. Uloženy jsou zde především archiválie z činnosti institucí a osob působících na území okresu Mělník. Jedná se o fondy měst, městeček a obcí, městských a místních národních výborů, obecních úřadů, okresních institucí, cechů, společenstev, škol, školních rad, farních, děkanských a vikariátních úřadů, spolků, hospodářských družstev, jednotných zemědělských družstev, peněžních ústavů, notářství či osobních fondů významných osobností mělnického regionu. V péči archivu jsou dále sbírky soudobé dokumentace, plakátů, map a plánů, fotografií a novinových výstřižků.

Převážná většina písemností uložených v archivu pochází z období po polovině 19. století, do staršího období zasahují nejčastěji některé z fondů městské a obecní samosprávy, cechovních organizací, církevních institucí (římskokatolických far), případně též některých škol. Nejpočetněji jsou mezi archivními soubory zastoupeny písemnosti politické správy a územní samosprávy.

Fondy a sbírky mělnického archivu patří bezesporu k nejvýznamnějším v České republice. Jejich význam a výjimečnost je spojena především s tradicí věnného města českých královen. Nejvýznamnějším fondem je proto Archiv města Mělníka, který nejbohatším zdrojem historických pramenů pro poznání dějin města a každodenního života jeho obyvatel již od dob pozdního středověku. Významnou část fondu tvoří panovnická privilegia a další listinný materiál dochovaný od 14. století. Nejstarší listina pochází z královské kanceláře Jana Lucemburského z roku 1336. Panovník v ní potvrzuje darování dvou lánu ve vsi Brozánky od své manželky Elišky Přemyslovny jistému tesaři Vaňkovi. Je opatřena velkou jezdeckou pečetí Jana Lucemburského přivěšenou na hedvábné zelené šňůrce. Do bohaté sbírky pergamenových listin mělnického archivu patří také listiny z doby Karla IV. nebo z období husitských válek, např. listina, jejíž vydavatelkou byla česká královna Johana z Rožmitálu, druhá manželka husitského krále Jiřího z Poděbrad. Nejstarší městská kniha je datována rokem 1481 a jedná se o fragment register kšaftovních. Cenné fondy představují také historické archivy města Kostelec nad Labem s dochovanými listinami od roku 1328 a souborem pečetí a menšího městečka Mšena. Nicméně na celistvosti původního bohatství těchto městských archivů se značně podepsal zub času a dochovaly se písemnosti spíše z mladšího období českých dějin. Z novodobější historie pak pocházejí archivy průmyslových měst Kralup nad Vltavou a Neratovic datující se až do konce 19. století.

Nejvzácnější archiválií uloženou v mělnickém archivu je pak iluminovaný evangeliář z první poloviny 12. století s barevnými vyobrazeními čtyř evangelistů pocházející ze starobylé kapitulní knihovny kostela sv. Petra a Pavla na Mělníku. Mimořádný význam má rovněž středověký graduál ze 14. století.

Starší archiválie dále obsahují fondy cechů, profesních společenstev a zájmových spolků. Mezi nejstarší a nejzajímavější patří cech vinařů spjatý s dlouholetou tradicí vinařství na Mělníku sahající do dob sv. Ludmily a sv. Václava. Výjimečně dochované jsou pak cechovní artikuly z roku 1609 mělnických zámečníků nebo méně obvyklého cechu ručnikářů (výrobců pušek).

Archiválie církevní provenience obsahují především fondy římskokatolických farních úřadů, které poskytují pohled do každodenního života obyvatel žijících na farnosti a informují o dějinném, hospodářském, kulturním i správním vývoji farnosti a obce. Mezi nejvýznamnější knihy vedené na římskokatolických farnostech patří farní kroniky. K církevním fondům lze zařadit rovněž dva mále fondy mělnických klášterů kapucínů a augustiniánů, v nichž se však dochovaly pouze zlomky historických dokumentů.

Justiční správu reprezentují fondy Okresní soudy Mělník a Kralupy nad Vltavou, menší fondy pak Okresní prokuratury, Advokátní poradny a veřejných notářů. Naopak většího rozsahu jsou archivní fondy k oblasti školství počínaje mateřskými a konče středními školami. K tomu patří fondy místních a újezdních školních rad, kuratoria škol, rodičovská sdružení, spolky Ústřední matice školské a okresní školní výbory. Cenná je zejména dokumentace ke středním školám a k raným začátkům učňovského školství (od roku 1882) a k začátkům státního zřízení obecních škol (1869). Přičemž až třetina obecních škol fungovala již před rokem 1869. Vzácná je úplnost nejstarších fondů obecných škol ve Vepřku (1790–1954) a v Kralupech-Minicích (1830–1962), kde se zachovaly i tzv. zlaté a černé knihy – tedy knihy cti a hanby žáků.

Z osobních fondů lze uvést soubory archiválií spjaté s osobnostmi celonárodního významu. Cenné jsou v mělnickém archivu dochované hudebniny, notové zápisy a korespondence Antonína Dvořáka, osobní dopisy českého básníka a prozaika Svatopluka Čecha nebo písemnosti mělnického rodáka světově známého antropologa Josefa Brožka. Regionálně hodnotné jsou osobní fondy historiků, vlastivědných pracovníků a dalších významných osobností mělnického regionu, mezi nimiž vynikají historik, ředitel mělnického gymnázia a posléze mělnického archivu Josef Stáhlík, dlouholetý ředitel měšťanských a obecních škol na Mělníku Ludvík Böhm, ředitel mělnického muzea Zdeněk Mareček nebo akademický malíř Josef Lír.

Přehled všech archivních fondů a sbírek

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.