Státní okresní archiv Kladno uchovává písemné prameny ze tří původních regionů. Jedná se o Kladensko, které proslulo od druhé poloviny 19. století dolováním uhlí a hutnictvím, a ve středověku a v raném novověku významnější Slánsko a Velvarsko.

K nejcennějším archivním souborům bezesporu patří historické archivy měst (bývalá královská města Slaný a Velvary, dále Kladno, Unhošť, Smečno nebo Zlonice). Přestože nejsou zachovány v úplnosti a citelně chybí zejména dokumenty středověké. Badatel může přesto nahlédnout prostřednictvím poměrně ucelené řady úředních knih (památných, městské rady, trhových, účetních nebo kopiářů) do života pozdně renesančního a barokního města Slaný. Od 17. století jsou zachovány bývalé registratury měst Velvar, Kladna, Unhoště a Smečna. Konkrétním příkladem historicky zajímavých archiválií městské provenience je velvarská kniha rorátních zpěvů literátského bratrstva z konce 16. století nebo lékařská kniha z Velvar z roku 1574.

Poměrně složitý územně správní vývoj po roce 1850 odrážejí také fondy okresních úřadů (Slaného, od roku 1893 Kladna, v letech 1855–1868 okresních smíšených úřadů Unhoště a Velvar). Pro období po roce 1945 jsou základními archivními prameny fondy místních, městských a okresních národních výborů. Tyto fondy jsou zatím bohužel většinou neuspořádané a veřejnosti přístupné pouze omezeně.

Vděčnými objekty zájmu badatelů zůstávají archivy obcí, využívané zejména pro pamětní tisky, které připomínají nejrůznější výročí. Kromě kronik a zápisů z jednání obecních zastupitelstev jsou nejčastěji žádány dokumenty pro evidenci obyvatelstva, případně aktový materiál vztahující se k drobným památkám v katastru obce.

Bohaté zdroje informací skýtají fondy spolků, cechů a živnostenských společenstev, mnohdy barvitě dokreslující rozmanitost života vesnických a městských komunit především v 19. a 20. století.

Zvláštní postavení mezi archivními fondy zaujímají archivní fondy vztahující se k obci Lidice, které byly v červnu 1942 vyhlazeny nacisty.  Patří sem Archiv obce Lidice (torzo bylo v roce 1977 prohlášeno za archivní kulturní památku; obsahuje vedle zachované kroniky z let 1924–1932 především pomocnou evidenci obyvatelstva z období okupace, tzv. policejní přihlášky, bytové seznamy, doplněnou různými jednotlivinami jako např. otisk jednoho z listů stabilního katastru, občanské legitimace), Farní úřad Lidice (farní kronika se zápisy místního faráře ještě z jara 1942), případně pro poválečnou obnovu obce také fondy Místní národní výbor Lidice a Společnost pro obnovu Lidic a Ležáků.

Badatelskou pozornost si zasluhují rovněž četné školské fondy, zvláště fondy gymnázií, založených v obou největších městech regionu – piaristické a následně reálné gymnasium ve Slaném (působili či studovali zde mj. Gelasius Dobner, Mikuláš Adaukt Voigt, Alois Pravoslav Trojan, Václav Beneš Třebízský nebo Rudolf Urbánek) a reálné gymnasium v Kladně. Pro kladenskou reálku jsou v úplnosti dochovány třídní výkazy od vzniku školy, školní kroniky a zvláště cenný katastr profesorského sboru a index studentů. Škola, respektive profesoři působící na této škole, významně obohatili město Kladno v oblasti vědy a kultury.

Za zmínku stojí množství drobných osobních fondů, v nichž se ukrývá řada originálních a jedinečných dokumentů představitelů soudobých společenských elit (např. dopis hudebního skladatele Antonína Dvořáka, torzo notového zápisu E. F. Buriana k filmu Siréna, rukopisy skladeb Jindřicha Jindřicha, Vítězslava Nováka nebo Josefa Bohuslava Foerstera). Mezi učiteli, reprezentanty místní státní správy a samosprávy, vlastivědnými pracovníky, hudebníky, lékaři, staviteli či právníky najdeme např. amatérského regionálního historika a podnikového archiváře Františka Josefa Reže, historika a archiváře Václava Davídka, kapelníka Josefa Horu, hudebního skladatele Vincence Emanuela Koželuha nebo druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého.

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.