Ve Státním okresním archivu je v současné době uloženo téměř 2000 archivních fondů a sbírek o celkovém rozsahu více přes 4000 běžných metrů.
Státní okresní archiv Beroun uchovává pestré spektrum fondů, z nich největší jsou fondy okresních institucí a úřadů. Jde především o fondy Okresního úřadu Hořovice (1850-1945) a Okresního úřadu Beroun (1855-1867, 1936-1945). Na ně navazují analogicky fondy Okresního národního výboru Beroun (1945-1990) a Okresního národního výboru Hořovice (1945-1960). Nejnovějším a také největším současným přírůstkem je fond Okresního úřadu Beroun (1990-2002). Ze samosprávných fondů je bezesporu nejvýznamnější a relativně nejlépe dochován Archiv města Berouna (1404-1945), dále výrazně hůře zachované fondy Archiv města Hořovic (1488-1945), Archiv města Hostomic (1686-1945) a samozřejmě archivy všech ostatní městeček a obcí. Do této skupiny patří také výborně dochovaný, rozsáhlý fond Okresního zastupitelstva Beroun (1867-1927) a torzovitý fond Okresního zastupitelstva Hořovice. Z justičních fondů je nejobsáhlejší fond Okresního soudu Beroun (1850-dosud), Okresní soud Hořovice (1850-1960) má materiálu méně. Analogická situace panuje u fondů okresních prokuratur. Z početné skupiny spolkových archivů je třeba zmínit alespoň velmi dobře dochovaný a rozsáhlý fond Tělovýchovné jednoty Sokol (1865-1948). Archiv pečuje také o několik desítek fondů cechů a živnostenských společenstev. Z kategorie školních fondů mají největší zastoupení fondy obecných škol, nejrozsáhlejším fondem je však Gymnázium Beroun (1910-dosud). Z ostatních fondů bychom rádi upozornili na fondy NSDAP Hořovice a Zdice (1939-1945), sice torzovité, nicméně vypovídající mnohé o době okupace, dále na jednotlivé fondy četnických stanic, sčítání lidu 1921 (starší mezerovité z let 1880-1910 viz fond OÚ Hořovice). Pro poznání komunistické minulosti jsou klíčové fondy Okresní výbor KSČ Beroun (1945-1989) a Hořovice (1945-1960) a analogicky též Okresní výbor Národní fronty Beroun (1948-1990) a Hořovice (1948-1960), včetně písemností tzv. akčních výborů. Z osobních fondů patří mezi nejbohatší fond RNDr. Viktora Palivce, berounského kronikáře, knihovníka a spisovatele (obsahuje jeho Paměti), nebo fond Václava Lenkvíka, hostomického hospodáře a kronikáře, autora rukopisných, několikasvazkových dějin Hostomicka a Podbrdska a rozsáhlého deníku z 1. světové války.
Z podnikových fondů jsou nejvýznamnější rozsáhlé fondy Králodvorské cementárny (a připojených firem), Králodvorských železáren, železáren a strojíren v Komárově (dnes Buzuluk), berounské textilky TIBA a fondy Solvay a Tonaso. Část podnikových fondů je uložena ve Státním oblastním archivu v Praze (stavební firma Jelínek Beroun-Hýskov, cukrovar Beroun, papírny Lochovice, ČKD Hořovice atd.).
V SOkA Beroun je také možné využívat řadu sbírek jako například velmi zajímavou Hudební sbírku (rukopisy a tisky hudebnin z 18. a 19. století), Sbírku listin, Sbírku fotografií, Sbírku plakátů, Sbírku výročních zpráv středních škol a řadu dalších. Mezi možná méně zjímavé, ale o to užitečnější jsou kartotéky Policejních přihlášek z celého okresu 1918-1950 a nedávno převzatá kartotéka protektorátní Sociální pojišťovny (s údaji o zaměstnání a zaměstnavateli pojištěnců).

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.