Základní informace o studiu matrik
Státní oblastní archiv v Praze pečuje o přibližně deset tisíc svazků církevních matrik (narozených, oddaných a zemřelých), v nichž lze nalézt základní údaje o osobách pocházejících ze středních Čech. Neplatí to pouze pro předky židovského původu, protože židovské matriky z území celé České republiky jsou uloženy v 1. oddělení Národního archivu (Milady Horákové 133, Praha 6). Stejně tak je důležité upozornit na fakt, že matriky pražských far jsou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.
Sbírka matrik je dochována ve velmi dobrém stavu a díky tomu je možné v drtivé většině případů dospět při pátrání po předcích až do 17. století, v jehož průběhu byly matriky na farách všeobecně zaváděny. Nejstarší středočeská matrika byla ve městě Kutná Hora založena dokonce už roku 1573. Zpočátku byly zápisy do matrik pořizovány často nedbale a stávalo se, že některé události opomněl zapisující kněz zaznamenat. Zápisy mívaly až do druhé poloviny 18. století stručnou větnou formu a obsahovaly jen nejzákladnější údaje. U narozených dětí bylo místo data narození většinou uváděno datum křtu a rodné příjmení matky nebylo uváděno vůbec. Pro pátrání hlouběji do minulosti tak jsou zejména před rokem 1800 velmi důležité zápisy o sňatcích, kde byla obvykle uváděna jména otců obou snoubenců a místo jejich původu. Sňatky byly obvykle uzavírány v místě bydliště nevěsty. Roku 1770 se podstatně mění podoba zápisů, protože bylo zavedeno rubrikování matrik. Od té doby v nich byly pravidelně uváděny také údaje o povolání a sociálním původu otců.
Důležité změny ve vedení matrik se odehrály v osmdesátých letech 18. století. Matriky byly prohlášeny veřejnými listinami, byly zavedeny předtištěné rubriky a zároveň bylo povoleno evangelické náboženství a tím i vedení matrik evangelickými pastory. Ti je však vedli zpočátku jen pro svou soukromou potřebu a museli všechny úkony hlásit katolickým farářům, aby je zapisovali i do katolických matrik. Až do poloviny 19. století tak můžeme zápisy o osobách evangelického vyznání nalézt v matrikách katolických i evangelických. Tou dobou už měly matriční zápisy větší informační hodnotu. To platilo především pro zápisy o narození, které uváděly kromě jmen rodičů i jména prarodičů a jejich bydliště. Genealog tak má při práci s nimi mnohem snazší úlohu než při práci s matrikami staršími. Od roku 1870 byly navíc vedeny i civilní matriky pro osoby bez vyznání. Takových však byl před vznikem Československa v roce 1918 jen mizivý počet. V prosinci roku 1949 byla matriční agenda zestátněna a od roku 1952 byly matriky postupně předávány do státních (oblastních) archivů. V nich by podle zákona o matrikách měly být uloženy matriky narozených starší 100 let a matriky oddaných a zemřelých starší 75 let (rozhodující je datum posledního zápisu). Mladší matriky jsou uloženy na tzv. matričních úřadech, kterých je ve Středočeském kraji přibližně sto. Pochopitelně je ale nutné počítat s možnými přesahy na obě strany, protože jednotlivé svazky mohou obsahovat zápisy z rozmezí několika desítek let. Obecně lze ale říct, že nejmladší matriky uložené ve státních oblastních archivech pocházejí z počátku 20. století. Matriky uložené na jednotlivých matričních úřadech nejsou veřejně přístupné a o vystavení matričního dokladu z nich může požádat pouze osoba, které se matriční zápis týká, nebo její blízký příbuzný (potomek, sourozenec).
Zájemce o vyhledání informací z matrik, které jsou uloženy v archivu, má v zásadě několik možností. První z nich je osobní návštěva ve studovně archivu, kde si může požadované informace vyhledat sám. Matriky jsou předkládány na počkání, přibližně každou hodinu. Drtivá většina starších matrik (ze 17. a 18. století) je přefocena a místo originálu je tak předložen mikrofilm. Samostatné studium v archivu je možností pro žadatele finančně nejvýhodnější, protože předkládání archivního materiálu ke studiu se nezpoplatňuje. Na druhou stranu to ale vyžaduje alespoň základní znalost čtení starých písem a jazyků, v nichž byly zápisy vedeny (čeština, němčina a latina). Bez této výbavy lze studovat prakticky jen mladší česky psané matriky.
Lidé, kteří nemají možnost náš archiv osobně navštívit, mohou kontaktovat někoho z profesionálních genealogů, kterých je v České republice poměrně velké množství.
Zájemci mohou rovněž požádat archiv o zpracování placené genealogické rešerše. Vzhledem k vysokému počtu zájemců, malému počtu archivářů a úkolům, které vyplývají z platného archivního zákona, však tuto službu může Státní oblastní archiv v Praze poskytnout pouze v omezené míře. Žádosti o genealogické rešerše, zejména ty časově náročnější, není možné vyřizovat dříve než ve lhůtě několika měsíců.
Při zadávání žádostí o genealogické rešerše je nutné uvést některé údaje, bez nichž nelze pátrání zahájit. Kromě jména hledané osoby a alespoň přibližného data narození, případně sňatku nebo úmrtí, je to hlavně místo, kde k dané události došlo. Matriky jsou totiž členěny podle jednotlivých far, kterých bylo ve středních Čechách více než 400, a neexistuje k nim žádný centrální rejstřík. Pokud tedy není známo místo, odkud daná osoba pocházela, není možné o ní v matrikách nalézt žádné informace. Důležitým, avšak ne bezpodmínečně nutným údajem je také náboženství hledané osoby.
© 2004
