Historie archivu

 

Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení

Archivy na území okresu Praha-východ působily mnoho let, především jako městské archivy Brandýsa nad Labem, Čelákovic, Říčan a Staré Boleslavi. Počátkem 50. let 20. století vznikly jako přímí předchůdci našeho archivu okresní archivy, zřízené okresními národními výbory:

Okresní archiv Brandýs nad Labem (1. 2. 1952), Okresní archiv Říčany (na základě usnesení rady ONV Říčany ze dne 13. 6. 1952) a Okresní archiv Praha-sever. Během let 1953-1956 se součástí Okresního archivu v Brandýse nad Labem staly městské archivy v Brandýse nad Labem (22. 12. 1953), Staré Boleslavi (24. 6. 1954) a Čelákovicích (22. 11. 1956). Městský archiv v Říčanech, který byl od května 1945 jedním z odborů Okresního muzea, též přešel v r. 1952 do zřízeného okresního archivu.

Dne 1. července 1960 při nové územní správní organizaci zahájil svou činnost Okresní archiv Praha-východ sloučením bývalých okresních archivů Brandýs nad Labem, Praha-sever a Říčany, včetně převzatých poboček v Čelákovicích a Mnichovicích.

V 60. letech byly archivní fondy archivu umístěny v budově Okresního národního výboru Praha-východ (nám. Republiky 3 v Praze), v depozitářích v Brandýse nad Labem, Čelákovicích, Mnichovicích, Říčanech a Sluhách. Teprve v r. 1973, na základě usnesení rady ONV Praha-východ ze dne 18. 3. 1970, získal archiv vlastní budovu a centrálu v bývalém hostinci v Nehvizdech čp. 12. Postupně byly zrušeny zmíněné depozitáře. Archiválií však stále přibývalo, pro jejich uložení byl zřízen nový depozitář v Kuří, z něhož byly archiválie v r. 1992-1993 přestěhovány do budovy Obecního úřadu v Doubku.

Následkem restitučních nároků podle zákona č. 229/91 Sb. se ukázalo, že s nutností přestěhovat nehvizdskou centrálu lze spojit i sloučení všech depozitářů na jedno místo a ještě přitom získat minimální prostorovou zálohu na povinné přírůstky.

Okresní úřad Praha-východ nalezl pro umístění archivu jeden z objektů bývalého Výzkumného ústavu přístrojů jaderné techniky Tesla ve Zdibech-Přemyšlení. Rozhodnutí o adaptaci objektu přijalo vedení Okresního úřadu Praha-východ koncem roku 1994. Pro realizaci stavby byl vybrán dodavatel a.s. Průmstav Praha, který realizoval stavbu se zahájením v listopadu 1995 a s ukončením v dubnu 1996. Nové sídlo archivu bylo v provozu od června 1996.

Na konci roku 2019 rozhodl ředitel Státního oblastního archivu v Praze o realizaci záměru sloučit Státní okresní archiv Praha-východ a Státní okresní archiv Praha-západ do nového oddělení pod názvem Státní okresní archiv Praha-venkov. Nový archiv bude sídlit v Dobřichovicích. Od 1. 3. 2020 mají oba dosud samostatné archivy společnou kontaktní adresu a společnou badatelnu v Dobřichovicích. K definitivnímu sloučení dojde změnou archivního zákona.

K prostorovému vývoji archivu náleží vývoj pracovníků. V 50. letech byl na každém pracovišti archivu jeden pracovník. Od té doby do současnosti postupně vzrostl počet na 8 archivářů. V historii archivu se projevovala značná fluktuace pracovníků, v některých obdobích až nadprůměrná. To spolu se složitým prostorovým vývojem vedlo k celkovému zpožďování vývoje archivu, především ke zpomalení zpřístupňovacích prací na archivních fondech a sbírkách..

Od 1. srpna 2002 je Státní okresní archiv Praze-východ vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Praze.

Vedoucí a po roce 1966 ředitelé Státního okresního archivu Praha-východ:

1960-1962 Milan Bílkovský
1962-1968 Miroslav Moutvic
1968-1980 Miroslav Sedlák
1980-1981 Rudolf Bervic
1981-1990 PhDr. Zdeněk Uhlíř
1990/1991-1992 PhDr. Milan Moravec
1993-1996 Peter Stríženec, prom. historik
1996/2000-2020 Mgr. Roman Kolek

 

Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích

Dějiny Státního okresního archivu Praha-západ (SOkA Praha-západ) se začaly psát, podobně jako je tomu u jiných okresních archivů v Čechách, v první polovině padesátých let 20. století, kdy byla utvářena jednotná archivní organizace a formovaly se jednotné zásady archivní péče. Území dnešního okresu Praha-západ bylo v letech 1949–1960 začleněno do tří správních okresů - Praha-západ, Praha-jih a Praha-východ, které vznikly reorganizací staršího územněsprávního uspořádání. V každém z těchto okresů byl již v roce 1952 jmenován okresní archivář nebo okresní archivní referent, který měl být pomocníkem krajského archivu při budování jednotně řízeného archivnictví na okresní úrovni. Na okrese Praha-jih zastával pozici okresního archiváře nejprve archivář místního národního výboru ve Zbraslavi, od roku 1954 byl archiv umístěn v sídle okresního národního výboru v dnešní pražské Štefánikově ulici. Také v okrese Praha-východ (dříve Jílové u Prahy) byla funkce nakrátko svěřena archiváři místního národního výboru, kterého však brzy vystřídal jiný pracovník. V Jílovém od roku 1944 existoval řádný městský archiv, až do roku 1956 se ale vyvíjel samostatně. Okresní archiv sídlil v budově místního národního výboru v Jílovém, od roku 1959 byl kompletně přestěhován do bývalé věznice místního soudu. Na okrese Praha-západ zřejmě dostatečně odborně zdatný pracovník scházel, takže tu byla jmenována jen okresní archivní referentka – pracovnice okresního národního výboru, sídlícího v pražské Podskalské ulici. Dlouho neřešeným problémem tohoto pracoviště bylo i jeho umístění, až v roce 1957 byl částečně opraven zámek v Úholičkách, kam bylo následně svezeno několik fondů obcí. V roce 1959 navrhlo archivní oddělení krajské správy ministerstva vnitra sloučení okresních archivů Praha-jih, západ a sever. Územní reorganizace z roku 1960 však znemožnila tento záměr realizovat. Starší správní okresy byly zrušeny a namísto nich v sousedství Prahy vznikly okresy Praha-západ a Praha-východ.

Nově utvořený Okresní archiv Praha-západ byl umístěn v sídle okresního národního výboru v Podskalské ulici č. p. 19. Archiv i nadále užíval depozitářů v pražské Štefánikově ulici a v Jílovém u Prahy. V sedmdesátých letech sice existoval příslib vybudování archivní novostavby, namísto ní se ale získal jen další depozitář v Malé Lečici. Tento stav se pak nezměnil až do devadesátých let, kdy zřizovatel archivu musel v důsledku majetkoprávních změn hledat nové prostory pro uložení archiválií. V roce 1995 se podařilo Okresnímu úřadu Praha-západ získat objekt bývalého JZD v Dobřichovicích, který byl následně rozsáhle zrekonstruován. V roce 1996 byly vlastníkům předány budovy původních depozitářů v pražské Štefánikově ulici a v Jílovém u Prahy, na přelomu let 1997/1998 byl vyklizen i objekt v Malé Lečici. Sídlo archivu však i nadále zůstávalo v pražské Podskalské ulici.

V roce 2002 došlo v rámci nové reformy území správy státu k zániku okresních úřadů, zřizovatelů dosavadní sítě okresních archivů. Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Praze se proto od 1. 8. 2002 stal vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Praze. V roce 2008 musel archiv opustit prostory v Podskalské ulici. Sídlo archivu se dočasně přesunulo do objektu rekonstruované hospodářské stavby v Praze 6-Veleslavíně a následujícího roku do Dobřichovic. Po roce 2009 prošla budova archivu řadou úprav, aby mohla plnohodnotně sloužit veřejnosti i odborným pracovníkům. Mimo jiné zde byla vybudována zcela nová badatelna a nové umístění získala též archivní knihovna.


Vedoucí a po roce 1966 ředitelé Státního okresního archivu Praha-západ:

1960-1994 PhDr. Eva Šmilauerová, CSc.
1995-2009 PhDr. Marta Bergová
od 2010 PhDr. Jaroslav Šulc