Soupis fondů
Státní okresní archiv Praha-východ k 31. 12. 2003 spravoval 1044 archivních fondů a sbírek, které tvořily řadu dlouhou cca 2900 běžných metrů. Nejvíce písemností pochází z 20. století, méně z druhé poloviny 19. století. Písemnosti starší jsou již vzácné a tudíž se v nich zásadně neskartuje. Deset největších fondů, od 60 do 350 bm, měří celkem 1536 bm, tj. 53 % ze všech archiválií. Naprostá většina jsou fondy menší, což je pro okresní archivy typické.
Aktuální soupis fondů nejen našeho archivu naleznete na stránkách MV ČR - klikněte Zde
Výběrově upozorňujeme na nejdůležitější fondy a některé vzácné archiválie.
Státní správu zastupují především písemnosti okresních úřadů Brandýs nad Labem (1855-1945), Praha-venkov-sever (1942-1945) a Říčany (1855-1942), dále okresních národních výborů z let 1945-1960 a ONV Praha-východ (1960-1990). Fondy těchto úřadů obsahují mj. dokumenty o rozvoji průmyslu, zemědělství, živností, náboženských poměrech, finančních záležitostech okresu a jednotlivých obcí.
Samosprávu reprezentují cenné fondy okresních zastupitelstev Brandýs nad Labem a Říčany (1865-1928). Jejich činnost byla převážně hospodářského charakteru. Starala se o stav komunikací, zdravotnictví, elektrifikaci, zásobování. Jsou to kmenové fondy archivu základního významu.
Archivy obcí (obecní úřady a národní výbory) jsou vůbec nejpočetnějším souborem 291 fondů. Z písemností těchto úřadů jsou nejdůležitější kroniky a zápisy ze schůzí obecních rad a zastupitelstev, časté jsou různé typy evidenčních knih a účetní knihy. Aniž bychom chtěli podceňovat dochované materiály jiných obcí, klademe na první místo archiválie měst. Největší Archiv města Brandýs nad Labem (1558-1945) s nejstarší listinou z r. 1558, pamětními knihami od r. 1561, radními manuály od r. 1609 atd. Archiv města Čelákovice (1366-1945) obsahuje listiny od r. 1517 a především městské knihy od r. 1366, ale také značné mezery a ztráty. Archiv města Říčany (1575-1945) s nejstarší listinou z r. 1575, soudními manuály (1605-1757), gruntovními knihami (1702-1761) a spisy od r. 1633 patří mezi přední městské fondy i v celostátním měřítku. Archiv města Úvaly má zase jiný primát: nejstarší listinu (1489) z území okresu uloženou v našem archivu.
Justiční správu reprezentují okresní soudy Brandýs nad Labem, Říčany (1850-1960), menší fondy okresních prokuratur a veřejných notářů. Finanční správu zastupují rozsáhlé fondy berních správ a berní úřadů.
Hojně využíván je 81 fond cechů a živnostenských společenstev. Cechy v Brandýse nad Labem, Čelákovicích, Mnichovicích, Říčanech a ve Škvorci mají nejvíce archiválií z 18. a 19. století. K nejstarším fondům patří cechy nákladníků (od r. 1561), řezníků (od r. 1656) a pekařů (od r. 1669) v Brandýse nad Labem. Na cechy navazují živnostenská společenstva od 2. pol. 19. století, končící činnost na přelomu 40. a 50. let 20. století. Patří sem též fondy obchodních grémií. Oblast řemesel a služeb lze sledovat ještě ve fondech obcí, okresních úřadů a finanční správy, dále ve fondech komunálních podniků, podniků služeb atd. Průmysl 19. a 20. století má vlastní podnikové archivnictví. V našem archivu je uloženo pouze několik drobných fondů, dále fondy okresních průmyslových kombinátů z 50.let 20. století.
Zemědělská výroba je též zastoupena několika drobnými fondy, neboť velkostatky a státní statky spravuje Státní oblastní archiv v Praze. V okresním archivu jsou uloženy např. archiválie Hospodářského družstva pro vzájemné pojišťování dobytka Škvorec, Místní rolnické komise Dolní Lomnice a Okresního sekretariátu Jednotného svazu českých zemědělců v Brandýse nad Labem. Obchod je doložen drobnými fondy dělnických konzumních spolků v Brandýse nad Labem i Staré Boleslavi, fondy Okresních svazů spotřebních družstev Brandýs nad Labem, Praha-sever, Říčany a LSD Jednota Praha-východ. Činnost finančních ústavů dokládají zlomky fondů Záložny v Čelákovicích (1863-1898) a kampeliček.
Výstavbu a údržbu domů dokumentují, vedle písemností obcí, berních správ, okresních úřadů a ONV, fondy stavebních bytových družstev, Okresní stavební podnik Praha-východ v Říčanech, Okresní komunální podnik Říčany a Okresní bytový podnik Praha-východ. Vývoj zásobování obyvatelstva vodou dokumentují písemnosti vodních družstev z 1. poloviny 20. století.
Podpůrné spolky a organizace reprezentují např. Vzájemně podporující jednota v Jirnech, Podpůrný spolek v Mochově, České srdce Říčany a místní odbor Národní jednoty severočeské ve Škvorci. Dobročinnost a svépomocné akce stály u kolébky sociální péče, kterou dokumentují fondy okresní péče o mládež Brandýs nad Labem a Říčany, Místní komitét péče o dítě v Čelákovicích a Ochrana matek a dětí v Brandýse nad Labem.
O zdravotnictví vypovídají nevelké fondy červeného kříže, nemocenských pojišťoven, Okresního chorobince v Říčanech a lázní v Čelákovicích.
Archiv pečuje o 302 fondy škol a školství. Počínaje mateřskými a konče středními je tu 200 fondů škol. K tomu patří místní a újezdní školní rady (102 fondy), spolky učitelů a okresní školní výbory v Brandýse nad Labem a Říčanech jako řídící orgány. Z obecných (národních) škol třetina fungovala již před rokem 1869/1870, kdy bylo školství zestátněno. K nejstarším patří fond měšťanské školy v Brandýse nad Labem (od r. 1790) a obecných škol v Hrusicích a Zvánovicích (od r. 1812). Vzácné jsou písemnosti Piaristické koleje v Brandýse nad Labem (1757-1917). Vedle škol farních (27), obecných (70), měšťanských (23) a základních (38) jsou v našem archivu uloženy archivní fondy škol středních, např. brandýského gymnázia (od r. 1913), učňovských (od r. 1868), pokračovacích a hospodářských škol. Z historického hlediska jsou pro badatele nejcennějším pramenem školní kroniky. Většinu fondů škol tvoří třídní výkazy, z nichž ty novější jsou využívány též pro vyhotovování opisů vysvědčení.
Nejen pro církevní dějiny jsou důležité fondy vikariátních úřadů Brandýs nad Labem, Mnichovice a Prosek a 29 římskokatolických far, jež většinou začínají svými písemnostmi v 18. století, zřídka v 17. století (Čakovice 1616, Brandýs n. L. 1618). Z písemností farních úřadů jsou významné údaje o obyvatelstvu jednotlivých farností, na základě nichž můžeme sledovat např. složení obyvatelstva. Vedlejším pramenem jsou i pro rodopisce. Matriky, které vedly farní úřady okresu, jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Praze a mladší v matričních obvodech. Matriky židovských náboženských obcí je nutno hledat ve Státním ústředním archivu v Praze. V našem archivu se nachází jen fascikl Židovské náboženské obce Brandýs nad Labem z let 1897-1915.
Na 30 většinou drobných archivních fondů nabízí své informace ke studiu bohatého a rozmanitého kulturního života a osvěty od druhé poloviny 19. století do současnosti. Jsou to čtenářské spolky a knihovny, divadelní a hudební spolky, instituce k zajišťování kulturních akcí všeho druhu (okresní osvětové sbory a osvětové rady, okresní kulturní středisko). Namátkově např. Zpěvácký spolek Bojan v Brandýse nad Labem (1862-1920), Volné sdružení pro oslavy Husovy v Říčanech (1913-1915), Spolek pro postavení pomníku Arnošta z Pardubic v Úvalech (1864-1905), fondy okrašlovacích spolků s nejstarším v Mochově (od r. 1893).
Společenský život se i na území okresu Praha-východ formoval a rozvíjel na spolkovém základě. K nejstarším spolkům patří Střelecký sbor v Brandýse nad Labem (1793-1926). Od druhé poloviny 19. století vznikaly občanské besedy, myslivecké a jezdecké spolky. Největšího rozšíření doznaly hasičské spolky (od r. 1882) a Sokol (Brandýs n. L. od r. 1868). Z mládežnických lze zmínit Studentský spolek v Brandýse nad Labem (1927-1939), ze sportu sportovní kluby v Brandýse n. L. (1944-1948), Louňovicích (1927-1962) a Velkých Popovicích (1931-1948), Ligu československých motoristů v Říčanech (1934-1935), klub českých turistů a lyžařský svaz v Brandýse n. L. (1920-1948). Významné jsou též fondy Československé obce legionářské Říčany (1920-1948) a Svazu bojovníků za svobodu Říčany (1948-1951).
Politický život je doložen presidiálními spisy okresních úřadů i dalšími prameny. Zajímavý je fond agrární strany, místní organizace Nedvězí (1911-1920), k období protektorátu se vztahují fondy Národního souručenství v Doubku a Mirošovicích. K poválečnému politickému vývoji jsou tu uloženy fondy okresních akčních výborů národní fronty.
Archiv pečuje o písemné pozůstalosti více či méně významných osobností nebo rodin (12 fondů), např. pozůstalost prof. Františka Cejnara (1846-1864). Pramennou základnu archivu doplňují rozsáhlé a rozmanité sbírky dokumentací, vzniklé dlouholetou sběratelskou činností několika generací archivářů. Jsou to sbírky fotografií, novin a novinových výstřižků, plakátů, map a plánů, pečetidel a razítek, soukromých dokladů apod. Důležitá je též sbírka vyhlášek, patentů, nařízení a dekretů (1724-1956) a sbírka instrukcí KNV Praha (1949-1958).
Mezi nejvyužívanější části archivních fondů patří kroniky. Jejich soupis viz Kolek R., Kroniky a kronikářství v okrese Praha-východ, Středočeský sborník historický 25, 1999, s. 127-150, 26-27, 2000-2001, s. 137-160.
© 2004
