Historie archivu

Kutnohorský okresní archiv vznikl v roce 1960 sloučením původních okresních archivů v Čáslavi a v Kutné Hoře. Jejich součástí byly také historické archivy obou těchto královských měst. Postupně převzal též archivy městeček a obcí okresu, především Kácova, Kaňku, Nových Dvorů, Rataj nad Sázavou, Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic, Zruče nad Sázavou nebo Žlebů.

Čáslavské historické archiválie, postižené katastrofálním požárem roku 1522 či několikerým drancováním města Švédy, dosáhly pozornosti nejprve díky působení archeologického a vlastivědného spolku Včela čáslavská, který byl založen roku 1864 jako nejstarší venkovský archeologický sbor v Čechách, či historika Augusta Sedláčka, jenž v roce 1874 vydal svoji knihu „Děje města Čáslavě“. Skutečný městský archiv byl v Čáslavi založen roku 1901, až do dvacátých let 20. století se však jeho činnost soustředila na provoz výstavní Žižkovy síně. Změnu přinesl až nástup PhDr. Františka Škrdleho, nejvýznamnějšího čáslavského archiváře, v roce 1929, který zde pracoval až do své smrti v roce 1958.

Na vývoji archivu v Kutné Hoře se podepsaly již husitské války. Město tehdy přišlo o veškeré své knihy a privilegia, a tak většina písemností pochází až z doby pohusitské. Prvním novodobým archivářem se stal v letech 1845-1848 Petr Miloslav Veselský, který v roce 1867 vydal první svazek kutnohorských dějin pod názvem „Královské horní město Hora Kutná“. Od roku 1865 pracovali na pořádání městského archivu Slavibor Breuer a příležitostně také Jaromír Čelakovský, pozdější pražský archivář a profesor dějin práva.

Roku 1874 městská rada získala pro svůj archiv historické archiválie spjaté s kutnohorským dolováním a mincovnou, které se staly nepotřebnými pro státní montánní správu sídlící ve Vlašském dvoře a začaly být rozprodávány obchodníkům na balení zboží. Část ohrožených či již rozprodaných archiválií se podařilo zachránit místnímu archeologickému sboru Vocel, další část získala městská rada. Na jejich uspořádání pracoval od roku 1875 Petr Miloslav Veselský.

V dalších letech spravovali a řídili kutnohorský „městský a horní archiv“ Otakar Hejnic, Jan Fiala, PhDr. Josef Nuhlíček či prom. hist. Lubomír Vaněk, který se stal i ředitelem okresního archivu po roce 1960. Pod jeho vedením byl vydán v roce 1969 průvodce po archivních fondech a sbírkách. Od roku 1972 do roku 2003 byla ředitelkou archivu PhDr. Marie Bisingerová. Za jejího přispění a spoluprací archivářky PhDr. Heleny Štroblové vznikla v roce 2000 monografie dějin Kutné Hory.

Státní okresní archiv Kutná Hora od roku 2001 sídlí v nové archivní budově, která splňuje všechny požadavky na trvalé a bezpečné uložení archiválií.