Oddělení zemědělsko-lesnických a osobních fondů
II. oddělení
Oddělení zemědělsko-lesnických a osobních fondů pečuje celkem o 438 fondů v rozsahu 11.500 bm. V rámci své působnosti spravuje archivní fondy regionálně spadající do Středočeského kraje vzniklé z činnosti správ šlechtických velkostatků, ústředních orgánů majitelů velkostatků, ředitelství státních lesů a statků a řídících orgánů zemědělské výroby na úrovni kraje, nejnižších stupňů správy státních lesů a statků, strojních traktorových stanic, zemědělských zásobovacích a nákupních podniků, šlechtitelských a semenářských podniků, výzkumných a vývojových podniků v oblasti zemědělské výroby, státních plemenářských podniků, státních rybářství, specializovaných zemědělských podniků, včetně nově vzniklých soukromých podniků a akciových společností podnikajících v zemědělství a lesnictví, lesních a hospodářských družstev, lesních společenstev, zemědělských a potravinářských inspekcí, veterinárních správ a správ CHKO ve Středočeském kraji. Dále spravuje rodinné šlechtické archivy a osobní fondy regionálně významných osob. Pořádáním, tříděním a inventarizací zajišťuje postupné zpřístupňování svěřených fondů pro správní i badatelské účely, včetně zpracovávání odborných rešerší. V rámci předarchivní péče vede skartační řízení, vyhotovuje protokoly o výběru archiválií u státních institucí a hospodářských subjektů z oblasti zemědělské výroby a lesnictví. V případě státních institucí je okruh působnosti nejen na území Středočeského kraje, nýbrž i hlavního města Praha.
Stručný přehled archivních fondů
Fondy II. oddělení lze rozdělit do tří tematických skupin. Hlavní a nejvýznamnější skupinou jsou rodinné archivy, samotné velkostatkové písemnosti a fondy ústředních orgánů majitelů velkostatků. Archivní soubory v této skupině jsou až na drobné výjimky uspořádané a zinventarizované. Z rodinných archivů je třeba konkrétně zmínit Rodinný archiv Valdštejnů. Mj. se jedná o velmi cennou pramennou základnu k dějinám 17., zejména pak 30ti leté války, a 18. století. Fond obsahuje nejstarší archiválii v SOA Praha – pergamenovou listinu Fridricha I. Barbarossy z r. 1166, největší soubor erbovních listin v SOA Praha i několik velmi vzácných faleristických památek. Dále je třeba na tomto místě uvést Rodinný archiv Chotků, Rodinný archiv Thurn-Taxisů, Rodinný archiv Clam-Martiniců, Rodinný archiv Hanau, Rodinný archiv Šternberků ad. Velmi zajímavou součástí rodinných archivů jsou cestovní deníky šlechticů, osobní korespondence, rodokmeny, jmenovací dekrety, nobilitační a erbovní listiny, testamenty, dobové rodinné fotografie (včetně ferrotypií), písemnosti shromážděné sběratelskou činností členů šlechtických rodin.
Písemnosti šlechtických velkostatků, které jsou fakticky základem, na němž bylo II. oddělení postupně vystavěno jsou významnou pramennou základnou při bádání o sociálních poměrech obyvatelstva, lesním a zemědělském hospodaření v ranném novověku, vznikající průmyslové výrobě, těžbě nerostných surovin, rozvoji železnic, pivovarnictví, cukrovarnictví, rybníkářství. Do roku 1848 vedla panství prvoinstanční správu soudní., využitelné nejen ke kartografickému bádání, ale i stavebním průzkumům historických objektů, parků a zahrad z důvodů jejich renovace. Fondy velkostatků rovněž obsahují písemnosti katastrální povahy – soubory map a plánů a velké množství archiválií využitelných jako druhotný pramen při genealogickém, toponomastickém a demografickém bádání. Mezi nejvzácnější typy písemností patří pozemkové knihy, knihy svatebních smluv a testamentů, urbáře, soupisy poddaných. Mezi nejvýznamnější velkostatkové fondy uložené v SOA Praha patří Vs Křivoklát, Vs Poděbrady, Vs Zbraslav, Vs Kostelec nad Černými lesy, Vs Tloskov, Vs Karlštejn, Vs Smečno, Vs Zbiroh, Vs Březnice, Vs Hořovice, Vs Dobříš, Vs Mnichovo Hradiště, Vs Brandýs nad Labem, Vs Český Štrenberk, Vs Vrchotovy Janovice, Vs Konopiště ad.
Poslední součástí první skupiny archiválií 2. odd. jsou fondy ústředních orgánů majitelů velkostatků. Ústřední správu svých panství zřizovali velcí pozemkoví vlastníci, jejichž jednotlivá panství spolu v mnoha případech nesousedila, dokonce ležela i v různých zemích v rámci Habsburské monarchie. Ústřední správní orgány vedly centrální správní agendu, vydávaly příslušné instrukce závazné pro všechny podřízené velkostatky, zasahovaly do otázek personálních i hospodářských, prováděly dohled nad účetnictvím jednotlivých velkostatků i celkovou účetní revizi. Součástí ústředních orgánů byla mnohdy hlavní i domácí pokladna. Právě díky některým ústředním orgánům lze zaznamenat v územní působnosti SOA Praha určité výše zmíněné přesahy. K nejvýznamnějším fondům ústředních orgánů majitelů velkostatků lze zařadit Ústřední správu valdštejnských velkostatků v Mnichově Hradišti, Ústřední ředitelství Colloredo- Mannsfeldských statků v Praze, Ústřední správu chotkovských velkostatků Nové Dvory, Ústřední ředitelství auersperských velkostatků ve Vlašimi, Ústřední ředitelství hohenberských statků Benešov a Sekretariát Františka Ferdinanda d‘Este, Ústřední kancelář pálffyovských statků Březnice, Domácí kancelář Šternberků ad.
Druhý soubor písemností tvoří archivní fondy institucí státní správy, podniků a akciových společností zabývajících se zemědělstvím a lesnictvím. I tyto archiválie lze rozdělit do tří pomocných skupin, jelikož do roku 1948 působila v této oblasti státní správa po jednotné linii, od tohoto data odděleně. Písemnosti před tímto datem přinášejí cenné informace hospodářského významu, vedle toho umožňují sledovat i provádění pozemkových reforem. Na tomto místě je nutné jmenovat mj. Inspekci státních lesů Křivoklát, Lesní taxační kancelář Brandýs nad Labem, Lesní úřad Dobrá, Ředitelství státních lesů a statků Benešov, Správu státních lesů a statků Brandýs nad Labem, Ředitelství státních lesů Smečno, Ředitelství státních lesů Kácov, Ředitelství státních lesů Konopiště, Ředitelství státních lesů Nižbor, Ředitelství státních lesů Křivoklát, Správu státního pivovaru Benešov, Lesní úřad zbraní SS Konopiště. Do této skupiny je ještě nutné zařadit specifickou oblast fondů, jež stojí mimo námi zvolenou strukturu dělení – lesní společenstva, lesní a hospodářská družstva např. Lesní správa lesního společenstva Příbram, Lesní družstvo Vlašim, Hospodářské družstvo Nymburk, ad.
Ve fondech zemědělských a lesnických podniků a orgánů státní správy po roce 1948 je možné vedle provozních, účetních, hospodářských a plánovacích písemností nalézt zajímavé spisy postihující významné majetkové přesuny po roce 1945. Mezi další důležitou agendu patří písemnosti týkající se zemědělského a lesního půdního fondu a zásahů do něj – meliorací, delimitací a pochopitelně též restitucí. Významnými fondy zde jsou Krajská zemědělská správa Praha a Krajská plemenářská správa Praha. Ze samostatných výrobních jednotek zaujímají významné místo Státní statek Praha-západ Jeneč, Státní plemenářský podnik Praha, Státní rybářství Nižbor, Agroprojekt Praha ad., z institucí a podniků po roce 1989 se v SOA Praha nacházejí mj. Státní veterinární správa Praha a Státní statek Jeneč jako nástupnická organizace všech zemědělských podniků ve Středočeském kraji.
Po vzniku podniku Lesy ČR se sídlem v Hradci Králové v roce 1992 jsou archiválie z celé republiky týkající se státních lesů deponovány pod přímým dohledem SOA Zámrsk. V působnosti SOA Praha tak zůstává pouze Ústav pro hospodářskou úpravu lesů se sídlem v Brandýse nad Labem, případně společnosti a podniky působící jako servisní organizace pro Lesy ČR, a.s., které mají sídlo ve Středočeském kraji.
Poslední tematickou skupinou fondů jsou osobní fondy. Jedná se o písemné pozůstalosti významných osobností s vazbou na region středních Čech. Nejcennější a unikátní je bezesporu osobní fond Giacoma Casanovy, jenž na sklonku svého života působil jako knihovník na zámku v Duchcově. Tyto archiválie lze považovat také za významné prameny k dějinám společnosti ve druhé polovině 18. století. Z dalších osobních fondů je možné jmenovat Karla Švestku, Václava Spudila, Františka Psotu či Antonína Nováka.
© 2004
